Kdo je Jan Horník?

Starosta Božího Daru Horník působí jako člen správní rady Obecně prospěšné společnosti „Klínovec – Fuchsloch”. Není tomu tak dávno, kdy plánoval z Klínovce udělat největší skiareál od Baltu po Alpy se šílenými sjezdovkami o šířce až 250 metrů!!! K zemi by šlo více než 1 milion m² stromů i v místech evropsky významné lokality. Zvláštní, když na jednání zastupitelstva se pan Horník nechal slyšet, že město o další turisty nestojí, protože jich je v oblasti dost a další by byli na škodu. Jestli ono spíš nezáleží, kdo by na těch turistech vydělal. Opravdu chceme někoho, kdo o budoucnosti Krušných hor rozhoduje podle toho, jak na tom, kdo vydělá?

Přestože o to nikdo nestojí, v osadě Ryžovna patřící Božímu Daru starosta Horník už 20 let trvá na výstavbě městského satelitu – až 50 rodinných domů s dětským hřištěm a sjezdovkou. V krajině, kde je neustále zima, silný vítr a která je každou zimu kvůli sněhovým kalamitám totálně odříznutá od civilizace. Ani nově postavené domy přímo v Božím Daru nemají trvalé obyvatele, tak proč by se někdo stěhoval zrovna na Ryžovnu? Sečteno a podtrženo, novostavby v Ryžovně se nejspíš stanou městem duchů stejně jako holandská vesnice uprostřed horské louky v národním parku Šumava. Hlavně, že přitečou penízky od investora.

Téměř 20 let nechává starosta hotel Klínovec naprosto chátrat. Po zpackané privatizaci město Boží Dar koupilo hotel zpátky s tím, že to byla jediná možnost, jak zabránit jeho zkáze. Na ruinu kdysi nádherné kulturní památky je dnes smutný pohled. Turistům, kteří přijíždí na Boží Dar, není co nabídnout, a to dlouhodobě poškozuje turismus v celých Krušných horách. Starosta Horník se ovšem před volbami chlubí, že sehnal evropské peníze z fondu určeného na transformaci uhelných regionů. Jenže zapomíná dodat, že peníze jsou určeny hlavně na obnovu krajiny zničené těžbou uhlí, a ne na opravy hotelů. O rekonstrukci unikátní budovy má přitom zájem celá řada firem, které mohly objekt dávno opravit a Božímu Daru přinést nemalé finanční prostředky. Takhle to vypadá na další předvolební plácání nebo malou domu pro kamarádíčky.

Starosta Horník v minulosti nechal vybudovat několikakilometrové sítě širokých asfaltových silnic pro cyklisty v chráněných oblastech s chráněnými rostlinami a živočichy. To není zrovna příklad, jak se má člověk chovat k chráněné přírodě. Ale jak sám několikrát potvrdil, mnohem důležitější bylo usnadnit turistům cestu do přírody a nijak je neomezovat. A tak bylo v pořádku, že chráněná příroda musela ustoupit asfaltu. Stejně tak bylo v pořádku nechat postavit golfové hřiště na Neklidu a zlikvidovat jedny z posledních horských luk. Když jde o kamarády, pak je najednou možné všechno.

Před lety starosta Horník prosadil, aby město Boží Dar od místního podnikatele Aleše Málka “výhodně” koupilo dlouhodobě ztrátový hotel Praha. Kvůli lukrativnímu kšeftu se město zadlužilo na patnáct let dopředu a hotel záhy skončil opět ve ztrátě. Jediný, kdo na obchodu vydělal, byl Horník, kterému zmíněný podnikatel Málek půjčil 2,5 milionu korun na opravu Horníkova vlastního penzionu na Božím Daru. Částku dlouhá léta nesplácel, protože mu to prý podle jeho vlastních slov na to neměl. Starosta se octnul ve střetu zájmu, který nikdy nedokázal uspokojivě vysvětlit.